Bc. Markéta Tkadlecová pracuje na Úřadu práce České republiky, krajské pobočce ve Zlíně na kontaktním pracoviště ve Vsetíně. Zajímala nás aktuální situace v oblasti nezaměstnanosti.

 

Vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v listopadu 2014

K 30. 11. 2014 bylo evidováno ve Zlínském kraji 27 443 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných ve Zlínském kraji  činil 6,8 %, v ČR je pak hodnota podílu nezaměstnaných 7,1 %.

Ke konci tohoto měsíce bylo evidováno 1 834 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli              6,7 %.

 

Kraj evidoval celkem 2 516 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 10,9 uchazeče, z toho nejvíce v okrese Vsetín (16,2).  Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 804, na jedno volné místo připadalo 2,3 uchazečů této kategorie.

 

Počet volných pracovních míst hlášených úřadu práce ve srovnání s předcházejícím měsícem nepatrně vzrostl. K 30. 11. 2014 evidovala pracoviště Úřadu práce ČR ve Zlínském kraji celkem 2 516 volných pracovních míst. V nabídce volných pracovních míst převažují pracovní místa pro seřizovače a obsluhu obráběcích strojů (127 míst), řidiče nákladních automobilů (126 míst), pomocné pracovníky ve výrobě (117 míst), nástrojaře (113 míst) a montážní dělníky (93 míst).

 

Informace o vývoji nezaměstnanosti v ČR v elektronické formě jsou zveřejněny na portále MPSV:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika/rok_2014

Zdroj: Měsíční statistická zpráva ÚP

 

Největší skupiny nezaměstnaných

K nejvíce problémovým skupinám můžeme zařadit ženy, mládež, zdravotně postižené a osoby vyššího věku. Stejně tak i míra dosaženého vzdělání a délka trvání nezaměstnanosti hrají důležitou roli. Lidé s nízkou úrovní vzdělání se častěji objevují v evidenci úřadů práce a dlouhodobě nezaměstnaní v ní setrvávají.

 

Jak lidé prožívají nezaměstnanost

V naší kultuře hraje práce a zaměstnání klíčovou roli v životě lidí a ztráta zaměstnání způsobuje strádání v potřebách, které byly původně zabezpečeny placenou prací. Není tedy jen prostředkem k získání financí pro uspokojivý život, ale i pro získávání sociálních kontaktů a dalších potřeb, které jsou výrazem jakési identity. Zejména pokud se člověk ocitne bez zaměstnání dlouhodobě, žije často ve strachu z budoucnosti a v pochybách o svých schopnostech.

 

Důvody, proč jsou absolventi v evidenci

Většinou postrádají pracovní zkušenosti a návyky, nízký věk pak jejich šance výrazně snižuje a často k těmto faktorům přistupuje i nízkáúroveň dosaženého vzdělání. V kategorii nezaměstnané mládeže se jako nejproblémovější jeví nekvalifikovaní uchazeči o zaměstnání přicházející ze základních škol, uchazeči o zaměstnání, jejichž obor vzdělání je v určitém regionu hůře uplatnitelný na trhu práce a mladiství uchazeči o zaměstnání.

 

Nezaměstnaná mládež a trh práce

Počet mladých lidí v evidenci úřadů práce se přesto, ve srovnání s předchozími lety, výrazně snižuje. To se však týká především absolventů středních a vysokých škol, kteří proto v současnosti již nepatří mezi nejvíce ohroženou skupinu lidí na trhu práce. K tomuto stavu přispěl jednak vyšší zájem o mladé lidi ze strany zaměstnavatelů, širší nabídka volných pracovních míst, ale i změny v legislativě co se týče nároku na podporu v nezaměstnanosti, nebo nároku na sociální dávky.

 

Zcela jiná je však situace u mladistvých a mladých lidí bez kvalifikace, tedy u lidí s často pouze základním vzděláním. Jejich uplatnitelnost na trhu práce je velmi problematická, a to z mnoha příčin. Pracovní místa, kde by mohli nalézt své uplatnění, se příliš neobjevují a pokud ano, bývají pouze krátkodobého charakteru. Ze strany zaměstnavatelů není velký zájem o jejich pracovní sílu, a to ze zřejmých důvodů. K zásadním problémům jejich zaměstnatelnosti patří zejména chybějící odborné vzdělání a následná praxe, ale také nedostatečné pracovní návyky a často i malá motivace nastoupit do zaměstnání a neochota setrvat v něm, pokud je nějaký zaměstnavatel přijme. Tyto rizikové skupiny nezaměstnaných jsou také častěji ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností a je potřeba jim věnovat zvýšenou péči a pozornost.

 

Nástroje prevence nezaměstnanosti mladých lidí

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti věnuje zvýšenou péči fyzickým osobám do 20 let věku.   K této skupině uchazečů o zaměstnání se nejčastěji zařazují mladiství a osoby se základním, či nedokončeným středoškolským vzděláním, ale také mladí lidé s ukončeným vzděláním na střední škole, ale jen s velmi malou nebo žádnou praxí. Můžeme zde ovšem zařadit také ty, kteří sice vystudovali nějaký obor, ale nechtějí v něm pracovat, protože si jej po základní škole špatně zvolili. Obecně lze říci, že největším handicapem těchto mladých lidí je fakt, že od doby, kdy ukončili vzdělávací dráhu, mnohdy ještě vůbec nepracovali, jejich zkušenosti se zaměstnáním jsou téměř nulové a jejich šance při vstupu na trh práce velmi omezené.

 

A zde je potřeba zdůraznit, že právě kariérové poradenství hraje zásadní roli při výběru budoucího oboru. Zavažovat všechny oblasti, které mohou toto rozhodnutí ovlivnit, diskutovat o nich s blízkými, kamarády i odbornými poradci - to je, dle mého názoru ta správná cesta k výběru budoucího povolání, ve kterém bude mladý člověk spokojen.

 

 

Úřad práce České republiky
Krajská pobočka ve Zlíně
Kontaktní pracoviště Vsetín
Pod Žamboškou 1024
755 01  Vsetín